Silvestr

Petr Povolný
sázavský opat a zvolený biskup pražský

Silvestr

Sázavský benediktin se stal pražským biskupem z vůle knížete Soběslava I., aniž tušil, že bude svěřený úřad zastávat pouze několik měsíců.1 Nebyl vysvěcen mohučským arcibiskupem a nepřijal investituru, což nepochybně usnadnilo jeho abdikaci. Nepřekvapí, že většinu informací o jeho životě přináší kronika Mnicha sázavského, jehož adorace z něj udělala vzor mnišství a téměř světce.2

Silvestr byl pravděpodobně domácího původu a na kněze jej údajně vysvětil pražský biskupem Heřman v roce 1116.3 Do kláštera vstoupil roku 1123 a už jako převor sázavského konventu navštívil v roce 1131 Řím. 23. dubna 1134 byl prý jednomyslně zvolen novým opatem, avšak opatskou berlu obdržel až rok poté. Důvodem zpoždění mohl být napjatý vztah mezi Soběslavem I. a pražským biskupem Menhartem.4 Roku 1137 doprovázel olomouckého biskupa Jindřich Zdíka na jeho zbožné pouti do Jeruzaléma a domů se vrátil společně s dalšími Čechy 24. prosince téhož roku. 5

Zdíkův přítel Silvestr se stal pražským biskupem 29. září roku 1139, krátce po smrti biskupa Jana I.6 Už zvolení jeho předchůdce, stařičkého vyšehradského probošta Jana, lze považovat za dočasné řešení, které knížeti umožnilo najít vhodného kandidáta.7 Po problematickém episkopátu biskupa Menharta nominoval kníže Soběslav osobu, kterou znal a jíž bezpochyby plně důvěřoval.8 Soběslavova smrt (14. února 1140) vyvolala rychlé změny, které jsou připisovány mocenské skupině, jenž dokázala prosadit svého pretendenta i na knížecí stolec.9 A tak záhy po nastolení knížete Vladislava II. byl do biskupského úřadu uveden pražský probošt Ota (23. února 1140). Předpokládá se, že Silvestr rezignoval dobrovolně a součástí dohody mohl být i jeho bezproblémový návrat na Sázavu.

Tam se skutečně vrátil a s výjimkou krátké epizody znovu zastával opatský úřad.10 Roku 1143 se stal jednou z objetí vizitace papežského legáta Guida, byť přesnou příčinu jeho dočasného sesazení neznáme.11 V doprovodu budoucího papeže Celestýna II. k nám mohl doputovat i Arnold z Brescie, vypuzený z Paříže za přispění slovutného Bernarda z Clairvaux. Po zásahu Jindřicha Zdíka se Silvestr do úřadu brzy vrátil a s jeho dlouholetým vedením je spojován všeobecný rozvoj svěřeného konventu.12


  1. Jeho předchůdce Jan I. zemřel v srpnu a Silvestr byl zvolen 29. září 1139 v době konání důležitého podzimního kolokvia, které se konalo na svátek sv. Václava. Robert Antonína a kolektiv: Čtvrtý lateránský koncil a české země ve 13. a 14. století, NLN 2021, s. 37-38. ↩︎

  2. Novotný Václav: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 714-715. Pokračovatelé Kosmovi, Svoboda 1974, s. 15, 16, 19-21, 26, 27, 67, 71, 193-195. 

    https://is.muni.cz/el/phil/jaro2012/HIA105/Mnich_sazavsky.pdf ↩︎

  3. Novotný Václav: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 691-692.  ↩︎

  4. Spekuluje se, že tímto důvodem mohl být napjatý vztah Soběslava I. s nedávno zesnulým biskupem Menhartem. Vaníček Vratislav: Soběslav I., Paseka 2007, s. 261. Novotný Václav: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 692. ↩︎

  5. Informace o biskupově pobytu ve Svaté zemi shrnul Václav Novotný: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 643-646. Nepřekvapí, že Silvestrův návrat zaznamenal Mnich Sázavský. Pokračovatelé Kosmovi, Svoboda 1974, s. 19.  ↩︎

  6. Vaníček Vratislav: Soběslav I., Paseka 2007, s. 282. ↩︎

  7. Nový Rostislav: Přemyslovský stát v 11. a 12. století, Univerzita Karlova 1972, s. 73.  ↩︎

  8. Vaníček Vratislav: Soběslav I., Pasek 2007, s. 291. ↩︎

  9. Novotný Václav: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 757. ↩︎

  10. Nový Rostislav: Přemyslovský stát v 11. a 12. století, Univerzita Karlova 1972, s. 73-74. ↩︎

  11. Robert Antonín a kolektiv: Čtvrtý lateránský koncil a české země ve 13. a 14. století, NLN 2021, s. 27. 25. září 1143 byl Guido pod jménem Celestýn II. zvolen papežem, ale jeho krátký pontifikát ukončila 8. března 1144 smrt. John H. Mundy: Evropa vrcholného středověku 1150-1300, Vyšehrad 2008, s. 246. ↩︎

  12. Novotný Václav: České dějiny 1.2, Praha 1913, s. 691-692.  ↩︎